Kristkův dům v Brně je v současnosti scénou pro dva filmy. Snímek Ab ovo se připravuje k životnímu jubileu Lubo Kristka. Snímek Sisyfiade přinese Sisyfův příběh v Kristkově pojetí, v němž hraje jeho "oživlý" dům jednu z hlavních rolí.

Surrealistický sochař, malíř a performer Lubo Kristek (*1943) se po celoživotní pouti vrací na svou rodnou ulici, kam prostřednictvím Kristkova domu přináší  výtvarný cyklus nazvaný "Sisyfiade aneb Balvan v čase". Osudový návrat v jeho mysli vyvolal bouřlivé snění, ze kterého se zrodila vize filmového zpracování Sisyfova příběhu. Postupně tak vznikaly skice, obrazy a model, které se ve filmu prolínají jako obrazy ve snu a celý děj postupně rozvíjejí. V další fázi, v duchu příběhu, Kristek pro účely svého vysněného filmu proměňuje svůj dům. Dům vnímá jako živou bytost, která dýchá a prochází osobní transformací. Přechodový rituál zažívá nejen Kristkův oživlý dům, ale též autor sám, který v průběhu natáčení prochází sisyfofskými situacemi. Již je skoro s balvanem u vrcholku... když tu náhle mu vyklouzne a vše začíná od začátku.

Původní myšlenka vychází z mýtu o Sisyfovi, obzvláště z nového pohledu, který uvádí francouzský spisovatel a dramatik Albert Camus (1913–1960) a dále rozvíjí český dramatik a herec Jiří Voskovec (1905–1981). Voskovcovy úvahy zaznamenané na gramofonové desce "Relativně vzato" se soustředí na osvobození Sisyfa, uvězněného v neodvratném osudu, ve chvílích, kdy sestupuje z vrcholku kopce k jeho úpatí pro balvan. V těchto chvílích je naprosto svobodný - nemá "balvan".

Lubo Kristek toto pojetí rozvíjí ještě dále a transformuje do časových souvislostí. Sisyfos je lapen v lidském "čase", který je však vzhledem ke kosmickým dálkám zcela zanedbatelný. Cestou po ciferníku od čísla 6 vzhůru pro nás pozemské bytosti čas brzdí. Po překlenutí vrcholu relativity ho však čeká ulehčení a naplnění různých jeho tužeb, přestože je obklopen čím dál více absurdním a nemocným světem. Poutí je i vznik jednotlivých filmových scenérií na domě. První fáze se zrodila ab ovo (z vejce – od počátku), kdy ptáci (zpodobnění volnosti) vylétli z hnízda. Druhá fáze se propojila s "časem" prostřednictvím hodin s postavou signálního dynamického Sisyfa. Třetí je spojena s Kristkovou surreální úvahou, že lokálka Tišnovka vlastně nikdy nezanikla, dodnes existuje a proto je třeba ji snově zviditelnit. Proto je vetkána do jeho osudového symbolu – nebeské dálnice. Nad tím vším se ve volném prostoru objevili dva ptáci, kteří se právě osvobodili ze svých skořápek.

V následující fázi pak Lubo Kristek vzdá hold propojování lidské tvořivosti s přírodou, kdy se s pomocí zázračných rukou objeví další z jeho životních symbolů.
Snímek Sisyfiade propojí filmový svět fikce a reálný svět způsobem pro Kristka surreálně typickým. Snímek Ab ovo využije scény z Kristkova domu (v exteriéru i v interiéru) k hlubšímu průniku s umělcovou celoživotní tvorbou.